Jiří Havlíček patří k těm výtvarníkům,kteří podlehli omamnému kouzlu krajiny pod Pálavou. Není divu.Dostane -li se absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z baladických Jeseníků na rozkvetlou jižní Moravu a je to výtvarník-nemůže odolat.Jako řada jiných přišel, aby zůstal. Od roku 1984 žije a tvoří ve Strachotíně. Zde vznikají jeho obrazy,tady má svoji pec, ve které pálí keramiku. Hledáme-li autorovy základní inspirační podněty, najdeme je zcela zákonitě kousek za humny, kde se v hladině Novomlýnských nádrží odráží, spolu s oblaky, majestátní silueta hory Venušiny. Obsedantní křivka Pálavy, prudký akcent sluncem rozpálené běloby vápencového bradla, tvoří symbolickou páteř kompozice řady autorových obrazů. Dávné poselství tvůrce Věstonické venuše, zakleté do hmoty sprašových kopců, je možné nalézt skrytě zakódované v jeho současné keramické tvorbě.

  Nosnou část Havlíčkovi malířské aktivity dnes tvoří olejomalba. Ta mu umožňuje v plné míře rozvíjet jeho malířské záměry. Pastely a tempery pozvolna ustoupily do pozadí autorova výtvarného zájmu. Chlapsky promalované barevné plochy vytvářejí v jednotlivých plánech základ barevné kompozice. Celkovou výstavbu obrazu zpevňuje tmavými konturami korun stromů, střech a architektonických detailů. Pozvolna dochází i  k vývoji barevné palety. Pro Strachtínského Havlíčka jsou nyní typické jásavé tony kadmií a žlutí v harmonickém akordu s hněďmi, okry a kultivovanou škállou šedí. To je základní skladba jeho koloritu, tu a tam rozšířená o běloby skal a zamrzlých jezerních ploch, doplňovaná o modř oblohy. Dominuje teplá, zářivě podzimní barevnost s jemnou melancholií. Přítomnost člověka v krajině zastupují tlumené červeně střech.

  Prohlížíme-li si obrazy Jiřího Havlíčka, vidíme, že autor svou paletu i krajinu nalezl. Patří sem pod Pavlovské vrchy. Našel si svoji vlastní cestu mezi vegetací lužních lesů a zákrutami řeky Dyje. Havlíček je bytostný krajinář.Těžiště jeho tvorby je postaveno na důsledném mapování nejbližšího výtvarného prostoru. tam se jako malíř našel. Je pravdou , že v současné době najdeme v jeho ateliéru i dekorativně a výrazně barevně pojednané abstrahující kompozice. Kam tato cesta povede, napoví nám jistě další léta. Cesta je otevřena.

  Výrazným protipólem autorovy malby je souběžně se rozvíjející keramická tvorba. Vedle točené a z ruky modelované keramiky, typické střídmým dekorem zemitých glazur a trojkombinací červeno-modro-bílých akcentů, se v jeho tvorbě stále více objevuje keramická figurální plastika. Inspirací se mu staly staré kmeny hlavatých vrb, se svými bohatými tvary a strukturami kůr, ze kterých jakoby samy vzstupovaly lidské postavy. Stromy se stávají, v duchu dávné pohanské tradice, personifikací mýtických bytostí a bájných hrdinů slovanských a antických pověstí. Své keramické plastiky autor realizuje v šamotové hmotě, zatírané oxidy kovů.

  Jiří Havlíček své obrazy a keramiku pravidelně prezentuje v řadě autorských i kolektivních výstav. Jeho tvorba přináší radost mnoha sběratelům nejen doma, ale i v zahraničí. I na ně přenáší své okouzlení z krajiny, ve které nalezl své Múzy. Autorova soustavná tvorba obohacuje výtvarný život regionu o osobitý a vyhraněný úhel pohledu.

                  PhDr. Karel Křivánek